Vícejazyčnost jako nástroj propojeného světa

28. 11. 2025 | Jazykové akce | Darina Koblihová

Ve školství není jednoduché udržet krok s dobou, a proto i učitelé musí své znalosti a dovednosti neustále rozvíjet. Z tohoto důvodu byl dne 27. 11. 2025 vyslán zástupce jazykové sekce na 14. mezinárodní konferenci k vícejazyčnosti pořádanou MŠMT v Praze.

Po úvodním slovu Moniky Ladmanové, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, která zdůraznila propojenost a jednotu Evropské unie a upozornila na široké možnosti pracovního uplatnění spojené s ovládáním více jazyků, vystoupili zahraniční reprezentanti jednotlivých zemí. Všichni se shodli na tom, že ačkoliv angličtina zůstává dominantním jazykem v evropském prostoru, učení se dalším jazykům má zásadní kognitivní i společenský význam. Podporuje funkce mozku, zlepšuje porozumění a posiluje občanské uvědomění i vztah k evropskému společenství.

Zástupce Francie zdůraznil, že Francie aktivně podporuje vícejazyčnost tím, že pomáhá zásobovat školy v okolí Prahy rodilými mluvčími a motivuje studenty, aby vyjížděli studovat do francouzských měst – například do Dijonu. Podobné iniciativy představili i zástupci Rakouska a Švýcarska, kteří si uvědomují, že znalost jazyků je klíčem k bourání bariér mezi evropskými národy.

Silným motivem, který rezonoval celou konferencí, bylo tvrzení, že jazyk je základním kamenem integrace. Díky schopnosti komunikovat napříč státy spolupracujeme, podporujeme se ekonomicky i hospodářsky a vzájemně se obohacujeme. Zástupce Německa zdůraznil ambici Evropy stát se skutečně vícejazyčným prostorem, a proto doporučil nebát se výuky druhého cizího jazyka již od 7. třídy a anglického jazyka od 1. třídy základní školy.

V závěrečné části vystoupili zástupci škol z celé ČR, kteří představili příklady dobré praxe v oblasti podpory vícejazyčnosti na různých typech škol. Setkání s pedagogy, zástupci CERMATu i ČŠI bylo velmi přínosné – zaznívaly však i otázky, které dnes trápí mnohé ředitele škol: kde vzít finance a kde najít dostatek kvalifikovaných učitelů. Jasné odpovědi sice nezazněly, ale představen byl koncept tzv. asistentů jazyků. Tato role spočívá v tom, že by si více škol v jednom okrese mohlo „sdílet“ rodilého mluvčího na několik hodin týdně. Tato myšlenka byla přivítána jako praktické a efektivní řešení současného nedostatku učitelů.

Na očekávanou debatu o možné náhradě maturitní zkoušky jazykovým certifikátem nakonec nedošlo. Závěrečným doporučením však bylo, aby se cizí jazyk neobjevoval pouze v hodinách angličtiny, ale i v odborných předmětech – například prostřednictvím metody CLIL či dalších přístupů podporujících vícejazyčnost.

Jako zástupce jazykové sekce na naší škole, jsem ráda, že i naše škola se snaží o vícejazyčnost – byť jen v podobně nepovinného kroužku německého jazyka paní učitelky J. Šlofové. Tudíž, kdo by měl zájem prohlubovat znalosti německého jazyka na naší škole, obraťte se na ni a nebraňte svému rozvoji!